Koine Řek

Koine Řek (Κοινὴ Ἑλληνική) je starověký řecký dialekt, který signalizuje třetí stadium v minulosti řeckého jazyka. Jiná jména jsou Alexandrian, Hellenistic, Obyčejný, nebo Nový zákon Řek. Koine Řek není jen důležitý pro historii Řeků pro být jejich první obyčejný dialekt a hlavní předchůdce Demotic Řeka. To je také významné pro jeho dopad na západní civilizaci, zatímco jeden z prvních “mezinárodních” forem řeči (lingua franca) - po Aramaic, který předtím byl primární kontaktní jazyk východního Středomoří. Koine také byl originální jazyk nového zákona Christiana Biblea také jako médium pro vyučování a rozšiřování křesťanství. Koine Řek byl neoficiálně nejprve nebo druhý jazyk v římské Říši.

Historie

Koine Řek začal vzít tvar jako obyčejný řecký dialekt uvnitř armád Alexandera velký. Jak spojencké řecké státy pod vedením Macedon podrobovaly si a kolonizovaly znaný svět, jejich nově se tvořil obyčejný dialekt byl mluvený od Egypta k pruhům Indie. Dokonce ačkoli Koine Řek byl formován během pozdní klasické éry, symbolické startovací místo druhého období řeckého jazyka (známý jak Pošta-klasický) je soubor u smrti Alexandera velký a začátek Hellenistic éry v roce 323 př.n.l.. Uzavření Pošta-klasický Řek a průchod do třetího období řeckého jazyka, který je známý jako Medieval Řek, je symbolicky přiřazen u založení Constantinople Constantine velký v inzerátu 330. V té úctě, Pošta-klasický období Řeka se odkazuje na vytvoření a evoluci Koine Řeka během celý Hellenistic a římské doby řecké historie až do startu středověku.

Termín Koine

Koine (Κοινή), který je řecký pro “obyčejný”, je termín, který byl předtím aplikovaný starověkými učenci k několika formám řecké řeči. Škola učenců takový jako Apollonius Dyscolus a Aelius Herodianus tvrdil termín Koine odkazovat se na Proto-řecký jazyk, zatímco jiní by používali to, aby se odkazoval na nějakou lidovou formu řecké řeči, která se podřídila literárnímu jazyku. Když Koine postupně se stal jazykem literatury, někteří lidé rozlišovali to ve dvou formách: Helénský (Řek), jak literární Pošta-klasický forma, a Koine (obyčejný), jako mluvená populární forma. Jiní rozhodli se odkazovat se na Koine jak Alexandrijský dialekt (#rquoteΠερὶ τῆς Ἀλεξανδρέων διαλέκτου#rquote), znamenat dialekt se rozšířil Alexander velký (termín často používal moderní Classicists).

Někteří moderní lingvisté používají koine jako podstatný význam nějaké lokální nářečí nebo jazyk, který stane se obyčejně používali na širší plochu poté, co to prohrálo jeho velmi přesné místní charakteristiky.

Roots

Lingvistické kořeny obyčejného řeckého dialektu byly nejasné od starověku. Během Hellenistic stárne, nejvíce učenci mysleli na Koine jako výsledek směsi čtyř hlavních Ancient řeckých dialektů,”? ἐκ τῶν τεττάρων συνεστῶσα#rquote (složení čtyři). Tento pohled byl podporován v brzy 19. století lingvistou Rakušana P. Kretschmer v jeho knize “umřít Entstehung der Koine” (1901), zatímco germanista Wilamowitz a francouzský lingvista Antoine Meillet, umístěný na intenzivní Attic-iontové prvky Koine - takový jak σσ místo toho ττ a ρσ místo toho ρρ (θάλασσα - θάλαττα, ἀρσενικός - ἀρρενικός) - zvažoval Koine být zjednodušená forma Ionic. Konečná odpověď, která je akademicky přijímaná dnes byla dána lingvistou Řeka G. N. Hatzidakis, kdo se ukázal jako to, přes “složení čtyři”, “stabilní jádro” Koine Řek je podkroví. Jinými slovy, Koine Řek může být považován za výsledek směsi tří Ancient řeckých dialektů a Podkroví. Míra důležitosti non-podkrovní lingvistické elementy na Koine mohou měnit se se spoléhat na oblast Hellenistic světa. V té úctě, styly Koine mluvený v Jónském moři kolonie Malé Asie a Kypr by měl více intenzivní Ionic vlastnosti než jiní. Literární Koine Hellenistic věk se podobá Attic v takový míra že to je často zmínil se o jak Obyčejné podkroví.

Zdroje Koine

První učenci, kteří studovali Koine, oba v Alexandrian a současné časy, byl klasicisti jehož prototyp byl literární Attic jazyk klasického období a odkázaného zamračeného pohledu na na nějakém jiném druhu helénské řeči. Koine Řek byl proto považován za shnilou formu Řeka, který nebyl hodný pozornosti. Přehodnocení na historické a lingvistické důležitosti Koine Řeka začalo jen v brzy devatenácté století, kde proslulí učenci řídili série studií na evoluci Koine během celý Hellenistic a římské období že to pojistilo. Zdroje používané na studiích Koine byly četné a nerovné spolehlivosti. Ty nejvýznamnější, jsou nápisy pošty-klasická období a papyrusy, pro bytí dva druhy textů, které mají původní obsah a mohou jsou studovány přímo. Jiné významné zdroje jsou Septuagint, řecký překlad starého zákona, a nový zákon. Výuka svědectví byla zaměřena na nejvíce obyčejné lidi a z tom důvodu oni používají nejvíce populární jazyk éry. Informace mohou také být mizel z některých Atticist učenců Hellenistic a římských období, kdo, aby bojoval proti evoluci jazyka, publikovaná díla, která porovnala pravděpodobně “správné” podkroví pro případ “špatný” Koine tím, že uvede příklady. Například Phrynichus Arabius během druhého století inzerát psal:

• Βασίλισσα οὐδείς τῶν Ἀρχαίων εἶπεν, ἀλλὰ βασίλεια? βασιλίς.
  • #rquoteBasilissa (Královna), žádný z Ancients říkal, ale Basileia nebo Basilis#rquote.

• Διωρία ἑσχάτως ἀδόκιμον, ἀντ ' αυτοῦ δὲ προθεσμίαν ἐρεῖς.
  • #rquoteDioria (poslední termín), zle illiteral, místo toho použití Prothesmia#rquote.

• Πάντοτε μὴ λέγε, ἀλλὰ ἑκάστοτε καὶ διὰ παντός.
  • #rquotePantote (vždy) neříkají, ale Ekastote a Dia pantos#rquote.

Jiné zdroje mohou být založené na náhodných nálezech takový jako nápisy na vázách napsaných populárními malíři, chyby dělaly Atticists kvůli jejich nedokonalé znalosti čistého podkroví, nebo vyrovnat některé přežívat Greca-glosáře latiny římského období [1], e.g:

• #rquoteΚαλήμερον, ἦλθες; - Bono umře, venisti?” (Dobrý den, vy jste přišli?).

• #rquoteἘὰν θέλεις, ἐλθὲ μεθ ' ἡμῶν. - Si vis, veni mecum.” (Jestliže vy chcete, jít s námi).

• #rquoteΠοῦ; - Ubi?” (kde?).

• #rquoteΠρὸς φίλον ἡμέτερον Λεύκιον. - Inzerát amicum všelék Lucium.” (k našem příteli Lucius).

• #rquoteΤί γὰρ ἔχει; - Enim libry habet?” (Co on má? — co je to s ním?).

• #rquoteἈρρωστεῖ. - Aegrotat.” (on je nemocný).

Konečně, velmi důležitý zdroj informace o starověkém Koine Řekovi je moderní řecký jazyk se všemi jeho dialekty a jeho Koine forma a styly, který chránili většinu z ústní zkoušky starobylého jazyka lingvistické detaily že psaná tradice prohrála. Například Pontic a Cappadocian dialekty chránily starověkou výslovnost ? jak? (νύφε, συνέλικος, τίμεσον, πεγάδι etc), zatímco Tsakonic chránil dlouho? místo toho? (ἁμέρα, ἀστραπά, λίμνα, χοά etc) a jiné místní charakteristiky Laconic. Styly od Southern díla Řeka-oblasti mluvení (Dodecanese, Kypr etc), chránit výslovnost dvojitých podobných souhlásek (ἄλ-λος, Ἑλ-λάδα, θάλασ-σα), zatímco jiní prohlásí v mnoha slovech? jak ου nebo uchovat starověké dvojité tvary (κρόμμυον - κρεμ-μυον, ράξ - ρώξ etc). Lingvistické jevy jako nahoře znamenat, že ty vlastnosti přetrvávaly uvnitř Koine, který podle pořadí měly nesčíslné idiomatické změny v Řekovi-svět mluvení.

Evoluce od Starověký Řek

Studie o všech pochází ze šesti století, která jsou symbolicky krytá Koine odhalí lingvistické změny od Ancient Řeka na fonologii, morfologii, syntax, slovník a jiné prvky mluveného jazyka. Většina nových forem odstartuje jak vzácný a postupně stát se více častý dokud ne oni jsou založeni. Od lingvistických změn to se konalo v Koine, Řek vyhrál takový podoba s jeho Medieval a Modern nástupcové že téměř všechny charakteristiky Modern Řeka mohou být stopovány v přežívajících textech Koine. Jak většina ze změn mezi Modern a starověkého Řeka byla introducted s Koine, dnes Modern a Koine Řek být téměř vzájemně srozumitelný.

Evoluce v fonologii:

• Starověký rozdíl mezi dlouhými a krátkými samohláskami byl postupně ztracený, a od 2. století BC všechny samohlásky isochronic.

• Od 2. století BC, prostředky accenting slova se změnila ze hřiště ke stresu, znamenat, že zdůrazněná slabika není výslovná v hudebním tónu ale hlasitější a/nebo silnější.

• Aspirate dýchat (usilování), který byl už ztracen v iontových stylech Malé Asie a Aeolic Lesbos, přestal být výslovný a psaný v populárních textech.

• Dlouhé dvojhlásky, který v starší časy byly psány s indexem ? po dlouhé samohlásce, přestal být výslovný a psaný v populárních textech.

• Dvojhlásky αι, ει, οι, a υι se stal jedinými samohláskami. Tímto způsobem ' αι ', který už byl přeměněn Boeotians do dlouho? od 4. století BC a psaný? (např. πής, χήρε, μέμφομη), se stál v Koine, také, nejprve dlouho? a pak krátký. Dvojhláska ' ει ' už spojil se s? v 5. století BC v oblastech takový jako Argos nebo v 4. c. BC v Korinte (např. ΛΕΓΙΣ), a to získalo tuto výslovnost také v Koine. Dvojhlásky ' οι ' a ' υι ' získal výslovnost moderní francouzštiny ' U ' ([y] v IPA), který trval do 10. inzerátu století. Dvojhláska ' ου ' už získal výslovnost latiny ' U ' od 6. století BC a chránil to v moderní době.

• Dvojhlásky αυ a ευ přišel být vyslovoval [av] a [ev] (přes [aβ], [eβ ]), ale být částečně asimiloval s [af], [ef] před neznělými souhláskami?,?,?,?,?,?,?,?, a?.

• Jednoduché samohlásky chránily jejich starověké výslovnosti, kromě? který je vyslovován jak?, a?, který udržel výslovnost [y] moderní francouzštiny ' U ' jediný dokud ne 10. c. inzerát, a byl později také výslovný jak?. S těmi změnami v fonologii tam byly obyčejné pravopisné chyby mezitím? a οι, zatímco zvuk? byl násobil (iotacism).

• Souhlásky také chránily jejich starověké výslovnosti k velkému rozsahu, kromě?,?,?,?,?,? a?.?,?,? (beta, gama, Delta), který byl původně vyslovován jak b, g, d, získal zvuk v, gh, a dh ([ v] (přes?), [?], [?] v IPA) že oni ještě mají dnes, kromě když předcházený nosní souhláskou (?,?); v tom případě, oni udrží jejich starověké zvuky (např. γαμβρός - γαmbρός, άνδρας - άndρας, άγγελος - άŋgελος). Latter tři (?,?,?), který byl zpočátku vyslovován jako aspirates (/ pʰ /, / tʰ / a / kʰ / příslušně), se vyvinul do fricatives [f] (přes [?]), [?], a [x]. Konečně dopis?, který je ještě roztříděn jako dvojitá souhláska s? a?, protože to bylo zpočátku vyslovováno jak σδ (sd), později získal zvuk Z jak to se objeví v Modern angličtině a Řekovi.

Koine Řek ve starém zákonu

Deuterocanonical knihy jsou série textů, které nebyly část židovský Tanakh (bible) a byl později zahrnut ve starém zákonu východními křesťany, a také uznaný katolíky. To nemůže být říkáno pro jistý zda přežívající řecký text je překlad, zatímco žádný hebrejský text někdy se nalézal. První svazek Maccabees, který odstartuje Deuterocanon, byl zapsán 1. nebo 2. století BC neznámým židovským autorem. To je velmi poučný zdroj na Řeku Koine jak nejvíce spisovatelé a učenci v té době používali Attic pro jejich literární dílo. První textů vzorku dole je od jeho nejprve deset poezií.

Sample texty

Poznámka: Fonetické přepisy chtějí reprezentovat mezilehlé stádium během evoluce fonologie Řeka od Ancient k Hellenistic.

První svazek Maccabees

1. Καὶ ἐγένετο μετὰ τὸ πατάξαι Ἀλέξανδρον τὸν Φιλίππου Μακεδόνα, ὃς ἐξῆλθεν ἐκ γῆς Χεττιιμ, καὶ ἐπάταξεν τὸν Δαρεῖον βασιλέα Περσῶν καὶ Μήδων καὶ ἐβασίλευσεν ἀντ? αὐτοῦ, πρότερον ἐπὶ τὴν Ἑλλάδα.
   [ke eɣéneto metá k patákse aléksandron tom pʰilíppu makeðóna, os eksíltʰen eɣ ɣis kʰettiím, ke epátaksen tuna daríom basiléa persóŋ ke míðoŋ ke eβasíleɸsen mravenec aɸtú, próteron epí cín elláða.]?
   A tak to se stalo, po Alexandere (syn) Philipa Macedonian, on vyšel země Cethim, a udeřil do pravítka Dariuse Peršanů a Medes, a vládl v jeho užitku jako pravítko Řecka.
2. καὶ συνεστήσατο πολέμους πολλοὺς καὶ ἐκράτησεν ὀχυρωμάτων καὶ ἔσφαξεν βασιλεῖς τῆς γῆς ·
   [ke synestísato polémus pollús ke ekrátisen okʰyromátoŋ ke éspʰaksem basilís tiz ɣis]
   A on vedl mnoho válek, si podmanil pevnosti a zabil krále Země.
3. καὶ διῆλθεν ἕως ἄκρων τῆς γῆς καὶ ἔλαβεν σκῦλα πλήθους ἐθνῶν. καὶ ἡσύχασεν? γῆ ἐνώπιον αὐτοῦ, καὶ ὑψώθη, καὶ ἐπήρθη? καρδία αὐτοῦ.
   [ke ðiíltʰen éos ákron tiz ɣis ke élaβen skýla plítʰus etʰnón, ke isýkʰasen i ɣi enópion aɸtú, ke ypsótʰi, ke epírtʰi i karðía aɸtú.]
   A on šel do okrajů Země a přjímal se zkazí mnoho národy a Země šli klid před ním a jeho srdce byli zvednutí a zvedali.
4. καὶ συνῆξεν δύναμιν ἰσχυρὰν σφόδρα καὶ ἦρξεν χωρῶν ἐθνῶν καὶ τυράννων, καὶ ἐγένοντο αὐτῷ εἰς φόρον.
   [ke syníksen dýnamin iskʰyrán spʰóðra ke írkseŋ kʰorón etʰnóŋ ke tyránnon, ke eɣénonto aɸtó je pʰóron.]
   A on sbíral sílu a sílu a on si podmanil země národů a tyrany, a oni všichni stáli se jeho tématy.
5. καὶ μετὰ ταῦτα ἔπεσεν ἐπὶ τὴν κοίτην καὶ ἔγνω ὅτι ἀποθνῄσκει.
   [ke metá táɸta épesen epí tiŋ kýtiŋ ke éɣno óti apotʰníski.]
   A nakonec tito, on spadl na jeho posteli a on věděl, že on byl chtěl umřít.
6. καὶ ἐκάλεσεν τοὺς παῖδας αὐτοῦ τοὺς ἐνδόξους τοὺς συνεκτρόφους αὐτοῦ ἐκ νεότητος καὶ διεῖλεν αὐτοῖς τὴν βασιλείαν αὐτοῦ ἔτι αὐτοῦ ζῶντος.
   [ke ekálesen tus péðas aɸtú tus endóksus tus synektrópʰus aɸtú ek neótitos ke ðiílen aɸtýs tim basilían aɸtú éti aɸtú zzóntos.]
   A on zavolal jeho sluhy šlechtice to bylo vychováno s ním v mládí a on se dělil jeho Kingdom mezi nimi zatímco on byl ještě živý.
7. καὶ ἐβασίλευσεν Ἀλέξανδρος ἔτη δώδεκα καὶ ἀπέθανεν.
   [ke eβasíleɸsen aléksandros éti ðóðeka ke apétʰanen.]
   A Alexander vládl pro dvanáct roků a on umřel.
8. καὶ ἐπεκράτησαν οἱ παῖδες αὐτοῦ, ἕκαστος ἐν τῷ τόπῳ αὐτοῦ.
   [ke epekrátisan y péðes aɸtú, ékastos en k tópo aɸtú.]
   A jeho sluhové vládli v jeho užitku, každý na jeho vlastní místo.
9. καὶ ἐπέθεντο πάντες διαδήματα μετὰ τὸ ἀποθανεῖν αὐτὸν καὶ οἱ υἱοὶ αὐτῶν ὀπίσω αὐτῶν ἔτη πολλὰ καὶ ἐπλήθυναν κακὰ ἐν τῇ γῇ.
   [ke epétʰento pántez ðiaðímata metá k apotʰanín aɸtóŋ ke y yý aɸtón opíso aɸtón éti pollá ke eplítʰynaŋ kaká en ti ɣi.]
   A oni všichni brali korunoval sebe po jeho smrti, a tak dělal jejich syny po nich na mnoho let, a zla byla zvětšena na zemi.
10. καὶ ἐξῆλθεν ἐξ αὐτῶν ῥίζα ἁμαρτωλὸς Ἀντίοχος Ἐπιφανὴς υἱὸς Ἀντιόχου τοῦ βασιλέως, ὃς ἦν ὅμηρα ἐν Ῥώμῃ · καὶ ἐβασίλευσεν ἐν ἔτει ἑκατοστῷ καὶ τριακοστῷ καὶ ἑβδόμῳ βασιλείας Ἑλλήνων.
    [ke eksíltʰen eks aɸtón rízza amartolós antíokʰos epipʰanís yós antiókʰu tu βasiléos, os v ómira en rómi, ke eβasíleɸsen en éti ekatostó ke triakostó ke eβðómo βasilías ellínon.]
    A ven je přišel potomstvo zla, Antiochus proslulý, syn krále Antiochus, kdo byl rukojmí v Římě, a vládl v sto a třicet-sedmý rok království Řeků.

Otčenáš (Matt. 6: 9-13)

Πάτερ ἡμῶν? ἐν τοῖς οὐρανοῖς ἁγιασθήτω τὸ ὄνομά σου ·
[páter imón o en tys uranýs aɣiasθíto k ónomá su.]
' Náš otec, [jeden] v nebi, nechal vaše jméno být pokládaný jak svatý. '

ἐλθέτω? βασιλεία σου · γενηθήτω τὸ θέλημά σου, ὡς ἐν οὐρανῷ καὶ ἐπὶ τῆς γῆς ·
[elθéto i βasilía su. ɣeniθíto k θélimá su, os en uranó ke epí tiz ɣis.]
' Nechal vaše království přijít; nechat vaši vůli být dělán, jak v nebi, [tak] také na zemi. '

τὸν ἄρτον ἡμῶν τὸν ἐπιούσιον δὸς ἡμῖν σήμερον ·
[tuna árton imón tuna epiúsion dos imín símeron.]
' Dávat nás dnes chléb dostatečný pro den. '

καὶ ἄφες ἡμῖν τὰ ὀφελήματα ἡμῶν, ὡς καὶ ἡμεῖς ἀφίεμεν τοῖς ὀφειλέταις ἡμῶν ·
[ke áɸes imín ta oɸelímata imón, os ke imís aɸíemen tys oɸilétes imon.]
' A odpustit nám naše dluhy [fík., hřeší], stejně jak _ my _ také odpustit naše dlužníky [fík., ones mít hřešil proti nám]. '

καὶ μὴ εἰσενέγκῃς ἡμᾶς εἰς πειρασμόν, ἀλλὰ ρῦσαι ἡμᾶς ἀπὸ τοῦ πονηροῦ.
[ke mi isenéŋkis imás je pirazmón, allá pýre imás apó tu ponirú.]
' A nevedou nás do temptation, _ ale _ osvobodit nás od zla [nebo, od zla [jeden ]]. '

Ὅτι σοῦ ἐστιν? βασιλεία καὶ? δύναμις καὶ? δόξα εἰς τοὺς αἰῶνας ·
[óti estin su i βasilía ke i ðýnamis ke i ðóksa tus eónas.]
' Protože vy je království a síla a sláva do věků [fík., navždy]! '

ἀμήν.
[amín.]
' Tak být to '^[1]

Předpis v poště-klasická výslovnost jak použitý řeckou pravoslavnou církví:

Pater imon, o en tis ouranis, aghiasthito k onoma sou;

eltheto i basilia sou; ghenithito k sou thelima, os en ourano, ke epi tis ghis;

tuna arton imon tuna epiousion dos imin simeron;

afes ke imin ofilimata ta imon, os imis ke afiemen ofiletes tis imon;

ke mi isenengis imas je pirasmon, ala imas svahu apo ponirou tou.

Oti sou estin i basilia, ke i dunamis, ke i doksa je eonas tous;

amin.

Nicejsko-konstantinopolské vyznání

S anglickým překladem od Book obyčejné modlitby:

Πιστεύω εἰς ἕνα Θεόν, Πατέρα, παντοκράτορα, ποιητὴν οὐρανοῦ καὶ γῆς, ὁρατῶν τε πάντων καὶ ἀοράτων.
[pistéβo je éna θeón, patéra, pantokrátora, pyitín uranú ke ɣis, oratón te pántoŋ ke aoráton.]
Já věřím v jednoho boha, otec mocný výrobce nebe a země, a všech věcí viditelný a neviditelný:

Καὶ εἰς ἕνα Κύριον Ἰησοῦν Χριστόν, τὸν Υἱὸν τοῦ Θεοῦ τὸν μονογενῆ, τὸν ἐκ τοῦ Πατρὸς γεννηθέντα πρὸ πάντων τῶν αἰώνων. Φῶς ἐκ φωτός, Θεὸν ἀληθινὸν ἐκ Θεοῦ ἀληθινοῦ, γεννηθέντα, οὐ ποιηθέντα, ὁμοούσιον τῷ Πατρί, δι” οὗ τὰ πάντα ἐγένετο.
[ke je éna kýrion iisúŋ xristón, tuna yón tu θeú tom monoɣení, ek tuny tu patróz ɣenniθénta pro pánton tuna eónon. ɸos ex ɸotós, θeón aliθinón ex θeú aliθinú, ɣenniθénta, u pyiθénta, omoúsion k patrí, ði u ta pánta eɣéneto.]
A v jednom lord Jesus Christ, jediný-zplozený syn boha, zplozený Father před všemi světy; bůh boha, světlo světla, velmi bůh velmi bůh; zplozený, ne vyrobený, být jedné substance se Father, koho všechny věci byly dělány:

Τὸν δι” ἡμᾶς τοὺς ἀνθρώπους καὶ διὰ τὴν ἡμετέραν σωτηρίαν κατελθόντα ἐκ τῶν οὐρανῶν καὶ σαρκωθέντα ἐκ Πνεύματος Ἁγίου καὶ Μαρίας τῆς Παρθένου καὶ ἐνανθρωπήσαντα.
[di tuny imás tus anθrópus ke ðiá cín imetéran sotiríaŋ katelθónta ek tuna uranón ke sarkoθénta ek pnéβmatos aɣíu ke marías tis parθénu ke enanθropísanta.]
Kdo pro nás muži a pro naši záchranu klesl z Heaven, a byl ztělesnit svatým duchem Marie Virgina, a byl vyrobený muž:

Σταυρωθέντα τε ὑπέρ ἡμῶν ἐπὶ Ποντίου Πιλάτου καὶ παθόντα καὶ ταφέντα.
[staβroθénta te ypér imón epí pontíu pilátu ke paθónta ke taɸénta.]
A byl ukřižován také pro nás pod Pontiusem Pilate; on trpěl a byl pohřben:

Καὶ ἀναστάντα τῇ τρίτῃ ἡμέρᾳ κατὰ τὰς Γραφάς.
[ke anastánta ti tríti iméra katá taz ɣraɸás.]
A třetí den on zvedl se znovu podle biblí:

Καὶ ἀνελθόντα εἰς τοὺς οὐρανούς καὶ καθεζόμενον ἐκ δεξιῶν τοῦ Πατρός.
[ke anelθónta tus uranús ke kaθezzómenon eɣ ðeksión tu patrós.]
A dosáhl Heaven, a sitteth na pravé ruce otce:

Καὶ πάλιν ἐρχόμενον μετὰ δόξης κρῖναι ζῶντας καὶ νεκρούς, οὗ τῆς βασιλείας οὐκ ἔσται τέλος.
[ke pálin erxómenom metá ðóksis kríne zzóntas ke nekrús, u tiz βasilías uk éste télos.]
A on muset přijít znovu, se slávou, soudit oba rychle a mrtvý: Jehož království bude mít žádný konec:

Καὶ εἰς τὸ Πνεῦμα τὸ Ἅγιον, τὸ κύριον, τὸ ζωοποιόν, τὸ ἐκ τοῦ Πατρὸς ἐκπορευόμενον, τὸ σὺν Πατρί καὶ Υἱῷ συμπροσκυνούμενον καὶ συνδοξαζόμενον, τὸ λαλῆσαν διὰ τῶν προφητῶν.
[ke je k pnéβma k áɣion, k kýrion, k zzoopyón, ek tu patrós, ekporeβómenon, sym patrí ke yó symproskynúmenoŋ ke syndoksazzómenon, k lalísan diá tom proɸitón.]
A já věřím v svatého ducha lord, a dárce života, kdo proceedeth od Father (a syn) kdo s Father a syn spolu je uctíván a oslavovaný, kdo spake proroky.

Εἰς μίαν ἁγίαν, καθολικὴν καὶ ἀποστολικὴν Ἐκκλησίαν.
[iz mían aɣían, kaθolikíŋ ke apostolikín ekklisían.]
A já věřím v jednoho svatý, katolický, a papežský kostel,

Ὁμολογῶ ἓν βάπτισμα εἰς ἄφεσιν ἁμαρτιῶν.
Já uznám jeden Baptism pro odpuštění hříchů.

Προσδοκῶ ἀνάστασιν νεκρῶν.
[prozðokó anástasin nekrón.]
A já hledám vzkříšení mrtvý:

Καὶ ζωὴν τοῦ μέλλοντος αἰῶνος.
[ke zzoín tu méllontos eónos.]
A život světa přijít.

Ἀμήν.
[amín.]
Amen.